Na svou kanonizaci čekala staletí, a nakonec se jí dočkala jen pár dnů před sametovou revolucí. Stovky let se přitom naší zemí neslo poselství, že až bude Anežka Česká svatořečena, bude u nás konečně dobře. Ať už šlo o osud nebo náhodu, její svatořečení podpořilo pád totality a ukázalo Čechy jako národ, který si stojí za svými tradicemi. A to bez ohledu na železnou oponu a perzekuci katolíků.
Kdo byla Anežka Česká?
Princezna a nejmladší dcera Přemysla Otakara I. měla svou životní roli danou - výhodně se provdat a dát svému manželovi dědice. Tak, jak to bylo na začátku 13. století u šlechty běžné. Postupně byla přislíbená čtyřem různým mužům, povedlo se jí ale vyhnout se sňatkům a jít vlastní cestou. Po smrti jejího otce totiž nastoupil na trůn Václav I., který už nebyl ke své sestře tak přísný a nechal ji volně rozhodnout o její budoucnosti. Anežka se obrátila k Bohu, stala se řeholnicí a díky svému vlivu a financím zřídila v Praze hned dva kláštery. Celý život se starala o chudé a nemocné a dožila se úctyhodných 71 let. Byla proslulá svou dobrosrdečností, starostlivostí, vzdělaností a diplomatickými schopnostmi. O její svatořečení se tak snažili lidé po stovky let.
Až bude Anežka svatá, bude v Česku lépe...
Nepovedlo se to Elišce Přemyslovně ani Karlovi IV. I když se oba o kanonizaci své předkyně snažili, papež jim nevyhověl. Už v polovině 15. století se tak začalo tradovat proroctví, že v Českých zemích nastanou dobré časy, až se Anežka stane svatou. Nikdo ale nevěděl, kde leží ostatky řeholnice, které byly pro svatořečení nutné. V padesátých letech minulého století se ale objevila informace, že by se mohly nacházet ve španělském královském paláci. A opravdu, vyslaný badatel tady objevil jejich část, konkrétně spodní čelist. Díky tomu mohla církev konečně začít s procesem svatořečení. To se ale událo až po dalších desítkách let.
Jak se z české princezny stal symbol svobody a demokracie?
Československý socialistický režim se svatořečení Anežky České stavěl do cesty. Papež Jan Pavel II. nemohl opakovaně do země přijet, když chtěl obřad provést v Praze. Rozhodl proto, že kanonizace proběhne přímo ve chrámu svatého Petra ve Vatikánu. Komunisté překvapivě souhlasili s vydáním výjezdních povolení, zájem věřících ale překonal všechny představy. Během pár měsíců se k cestě přihlásilo deset tisíc lidí. Z Československa vyrazily stovky autobusů, několik vlaků a dokonce i letadlo.
V neděli 12. listopadu 1989 prohlásil Jan Pavel II. Anežku Českou za svatou. Za pět dní pak studentská demonstrace v Praze odstartovala sametovou revoluci a pád komunismu. Hned 25. listopadu se konala i velká bohoslužba v katedrále svatého Víta, kterou dokonce přenášela Československá televize. Kardinál Tomášek tehdy podpořil cestu Československa ke svobodě a dav věřících se hned po mši přesunul na Letenskou pláň, na protirežimní demonstraci, která je doposud tou největší na našem území. To se mi líbí
0 komentářů