Nejlepší místo na zemi: Hromadná doprava

Rádi bychom vám v sérii článků nabídli pohled na Českou republiku, který ji ukazuje jako jedno z nejlepších míst k životu v roce 2023. Nikoliv jako nejlepší nebo unikátní, ale společně s dalšími zeměmi jako skvělou. Pokud si ťukáte na čelo nebo si říkáte, že přehledů českých vynálezů a prvenství jste již řádku četli, věřte, že nabízíme pohled nový. Jsme totiž přesvědčeni, že přes všechny problémy, neduhy a nedokonalosti se Česku povedlo za 30 let od pádu komunismu a především za posledních deset let od hospodářské krize získat neuvěřitelnou kombinaci faktorů, které z něj činí jednu z nejatraktivnějších destinací pro život na celém světě.

Češi využívají hromadnou dopravu nejvíce z Evropanů

Hromadná doprava

Dálniční systém je tristní, železnice obstarožní a o vysokorychlostních vlacích si můžeme nechat zdát. Ano, ale i tak z tvrdých dat vychází, že Češi využívají hromadnou dopravu nejvíce z Evropanů, a třeba Pražská MHD je jedna z nejlepších na světě. Česká veřejná doprava je dostupná, rozsáhlá, levná a víceméně pohodlná. Navíc v minulosti bývala často i nevyhnutelná, jelikož auto nevlastnil každý. Máme ji zkrátka v krvi, ať už chceme nebo ne.

Průměrný Čech veřejnou dopravou urazí každoročně 3749 kilometrů. I když na kvalitu hromadné dopravy Češi často láteří, procestují v ní v přepočtu na obyvatele nejvíce kilometrů ze všech Evropanů. Vyplývá to z dat evropského projektu Odysee-Mure z roku 2019, který se zabýval efektivitou využití energie v evropských zemích. Průměr je přitom přibližně o 1500 km nižší, než ten český. Na druhém a třetím místě se ve statistikách umístilo Rakousko a Maďarsko, nejméně kilometrů pak projedou v hromadné dopravě Slovinci.

Praha, královna dopravy?

Největší dopravní systém, který máme v republice - Praha. Její veřejná doprava patří k nejlepším na světě. A to jak strukturou, tak i svou hustotou, kvalitou a spolehlivostí. Názory místních hezky odráží například vydavatel městských průvodců Timeout, u kterého získala Praha druhé nejlepší hodnocení, hned po Berlínu. Hezky to za nás shrnul paradoxně turista: "Česká metropole je jedním z nejkrásnějších měst v Evropě a síť veřejné dopravy tomu jen nahrává. V našem průzkumu velký počet obyvatel - 96 procent Pražanů - uvedl, že jejich město je snadno dostupné veřejnou dopravou. A není to jen pohodlné, je to také velmi efektní. Praha by nebyla Prahou bez pohledu na tramvaj uhánějící před gotickým kostelem nebo renesančním skvostem – ale metro je ještě lepší, se třemi linkami s jednoduchým využitím a pokrývajícími téměř každou část města. Každá linka má svůj vlastní estetický charakter, od fotogenických bublinkových fasád na trase A (zelená) až po futuristický design na C (červená). Žlutá linka B vede napříč a pro každého, kdo se o toto období zajímá, má několik kuriózních komunistických pozůstatků."

Faktičtější srovnání je z roku 2017 ve studii poradenské společnosti Arcadis a londýnského Centre for Economic and Business Research, která pražskou MHD označila za pátou nejlepší na světě. Předčily ji jen metropole jako Hongkong, Curych, Paříž a Soul.

Praha je mezi turisty jednička na světě.

Dopravní zácpy

Pokud si v Česku stěžujeme na dopravní zácpy, pak se rouháme. Sice v nich neztratíme zrovna málo času - v Praze ročně 53 hodin, v Brně 32 a v Ostravě 18. Data z Global Traffic Scorecard ukazují, že může být mnohem hůře. Žádné z našich měst se zdaleka neblíží prvnímu Londýnu, Paříži a americkým městům, která leckdy atakují i 150 ztracených hodin ročně. A čísla rok od roku povětšinou stoupají.

Český hrdina lodní dopravy

Kromě novodobých statistik se český národ může v dopravní oblasti pochlubit i historickým hrdinou. A to vynálezcem lodního šroubu, Josefem Resselem, rodákem z Chrudimi. Ten svůj život prožil ve víru průmyslové revoluce a snažil se stát jedním z proslulých tvůrců a geniálních myslitelů, kteří lidem usnadňovali život. Bohužel se za svého života uznání nedočkal, americká akademie věd uznala Resselův vynález až 13 let po jeho smrti, v roce 1866. Dnes se tak po něm jmenují ulice a náměstí, má svou sochu i před Technickou univerzitou ve Vídni, za života si ale slávu neužil.

Narodil se v roce 1793 v domě v Široké ulici v Chrudimi, kde dnes najdeme i pamětní desku. Po ukončení místní městské trojtřídní školy rodiče nadaného studenta poslali na gymnázium do Lince. Josef Ressel tak v 15 letech opustil Chrudim a domů už se nevrátil, město na svého slavného rodáka ale nezapomíná, před Regionálním muzeem má svou sochu. Resselův vynález lodního šroubu předběhl svou dobu a způsobil revoluci v námořní dopravě - díky vysoké účinnosti šroubu tento pohon nahradil těžkopádné kolesové parníky.

Kromě lodního šroubu je na seznamu Resselových vynálezů i několik dalších položek, mezi nimi například nový mechanismus pro kulisy a osvětlení divadelního jeviště, vylepšený lis na víno a olej nebo kontroverzní uzdy proti splašení koní, které měly zvířeti ucpávat nozdry.

Josef Ressel vynalezl lodní šroub a posunul svět od parníků

Další čeští dopravní velikáni

V české (československé) historii ale najdeme i další jména, bez kterých by dnešní doprava nemusela být taková, jakou ji známe. Například Emil Škoda založil Škodovy závody, jednu z největších průmyslových společností Rakouska-Uherska. Dodnes jde o proslulou značku, která má na kontě řadu významných dopravních prostředků včetně aut, lokomotiv nebo letadel. Josef Božek pak byl konstruktér a vynálezce, který v 19. století vyvinul parní automobil a další stroje. A nesmíme zapomenout ani na Františka Křižíka, elektroinženýra, který mimo jiné vynalezl a v Praze zavedl elektrickou tramvaj.

Nezapomínejme si všech těch tramvají, vlaků, autobusů a dalších prostředků vážit. Jejich široká síť i dobrá kondice totiž nejsou samozřejmostí.

Co si myslíte o české hromadné dopravě vy? A co doprava u vás ve městě?

To se mi líbí