Gabčík, Kubiš, Anna Malinová nebo rodina Moravcova. Před 82 lety proběhl atentát na Heydricha

Protektorátem zmítala válka, lidé měli strach o své rodiny, boje byly vyhrocené, Hitler se zdál ještě neporazitelný... V roce 1942 to s Čechy nevypadalo vůbec dobře. Pár měsíců předtím navíc přišel do země nový funkcionář. Reinhard Heydrich, ambiciózní mladý nacista, dokonalý exemplář árijské rasy, se stal zastupujícím říšským protektorem a měl na českém území pevnou rukou prosazovat zájmy Třetí říše. A právě na něj byl cílený atentát skupiny Antropoid, který ukázal, že i Češi se umí bránit. Letos od něj uběhne 82 let.

Ráno 27. května vezl Heydricha jeho řidič Klein do práce tehdejší Kirchmayerovou třídou a odbočoval do ulice V Holešovičkách. Pro politika to byl běžný den, pro Gabčíka, Kubiše a desítky dalších odbojářů chvíle absolutního napětí. V zatáčce na vůz zaútočili, Kubiš hodil speciálně upravenou bombu a Gabčík měl střílet ze samopalu. Zbraň ale selhala a oba útočníci tak zkoušeli střílet i z pistolí. Zraněný Heydrich nejdříve pronásledoval Kubiše, ten ale ujel na kole. Řidič automobilu Klein se vydal za Gabčíkem, i tomu se ale podařilo utéct postranními uličkami a zmizet. Heydrich měl po atentátu zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Do jeho ran se dostaly nečistoty a dle oficiálních lékařských zpráv zemřel na celkovou sepsi 4. června.

Jozef Gabčík s Janem Kubišem jej přežili jen o pár dnů - svůj hrdinný boj v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze prohráli 18. června. Společně s dalšími vojáky i z jiných výsadků, Adolfem Opálkou, Josefem Bublíkem, Jaroslavem Švarcem, Janem Hrubým a Josefem Valčíkem, za své hrdinství zaplatili životem.
Co ale ti ostatní odbojáři, obyčejní lidé, bez kterých by se atentát nepodařil? Jména parašutistů jsou dnes známá většině společnosti, ale oni by to nezvládli bez menší nebo větší pomoci dalších. Anna Malinová, Marie Kovárníková, František, Marie a Vlastimil Moravcovi, celá rodina Novákova, včetně čtrnáctileté Jindřišky. Tito a další zemřeli, protože se s parašutisty procházeli, odvedli jejich kolo nebo jen patřili do rodiny, ze které jim někdo pomohl. Také byli součástí odboje a svůj život položili za naši svobodu.

A jak vůbec gestapo na úkryt odbojářů v kryptě přišlo? Jeden z parašutistů, Karel Čurda, ostatní zradil. Pod tlakem své rodiny kolegy udal, podal gestapu detailní informace o lidech, kteří parašutisty ukrývali, a dovedl je tak na stopu úkrytu. Pokusil se o sebevraždu, to se mu ale nepovedlo. Nacisté mu nakonec vyplatili i část odměny, kterou slibovali za informace o atentátnících. Po konci války chtěl Čurda uprchnout, ale to se mu nepovedlo. Byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1947 popraven. To se mi líbí