Jedinečné vily Česka
Postavené v různých dobách a odlišných stylech, pro známé továrníky nebo třeba umělce. Z per významných architektů, soukromé i veřejné, ale vždy svým způsobem nádherné. To jsou námi vybrané vily, které najdete rozeseté po celé republice, a za kterými se určitě vyplatí udělat si výlet. Vybrali jsme pro vás osm staveb s kusem historie, zajímavým vzhledem nebo překvapivým účelem.
Vila Tugendhat
Kdo by neznal majestátní funkcionalistickou vilu, která ční nad Brnem? Vznikla z myšlenky věhlasného Ludwiga Miese van der Rohe pro manžele, kteří si ji užili jen pár let. Tugendhatovi ve vile žili od roku 1930 do května 1938, pak dům sloužil mimo jiné jako ubytování pro německé vojáky nebo stáj pro koně Rudé armády, později zde byla taneční škola a za socialismu pak dětské rehabilitační středisko. Od roku 1981 vila postupně procházela rekonstrukcemi, do paměti se zapsala i jako místo, kde Václav Klus a Vladimír Mečiar v roce 1992 podepsali smlouvu o rozdělení Československa. V roce 2012 byl stavbě vrácen její původní vzhled. Dnes jde o památku UNESCO a je možné navštívit vilu i její zahrady. Prohlídky je ale nutné rezervovat dlouho dopředu.
Vila Stiasstni
Na první pohled moderní vila ze třicátých let, která se ale chlubí zdobeným interiérem s honosným dřevěným obložením a luxusním nábytkem, leží v brněnské Masarykově čtvrti. Navrhl ji Ernst Wiesner pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassného, která zde ale žila jen od roku 1929 do roku 1938. Pak vila, které nechybí soukromý tenisový kurt nebo bazén, sloužila jako hotel pro důležité státní návštěvy. Od roku 2009 pak procházela rekonstrukcí a v roce 2014 byla otevřena pro veřejnost.
Werichova vila
Dnešní název domu na pražské Kampě odkazuje k legendárnímu herci a zakladateli Osvobozeného divadla, Janu Werichovi, historie stavby ale sahá až do 16. století. Byla zde koželužna, později byl celý objekt součástí zahrad Nosticova paláce a žil zde vychovatel rodiny, filolog a historik Josef Dobrovský. Později objekt využívali zahrádkáři a sportovní kluby. Když se dům stal majetkem města, byly zde obecní byty, sám Werich tady byl v nájmu od roku 1945 do své smrti v roce 1980. K bydlení vila sloužila až do povodní v roce 2002. Od roku 2015 má Werichovu vilu v pronájmu Museum Kampa, je zde řada stálých expozic a konají se zde nejrůznější akce - workshopy, představení nebo koncerty a další.
Volmanova vila
V Čelákovicích se nedaleko toku Labe ční funkcionalistický klenot - vila Volman architektů Karla Janů a Jiřího Štursy. Moderního domu si ale továrník Josef Volman užíval jen od roku 1939 do komunistického převratu, v roce 1948 opustil republiku. Dům získal podnik TOS Čelákovice, jehož zaměstnanci tady nejprve pořádali různé kulturní a společenské akce, od roku 1952 až do sametové revoluce zde byla podniková mateřská školka. Zdevastovanou vilu poté v roce 1996 koupili podnikatelé s cílem vrátit ji do původního stavu. A to se podařilo. Od loňského roku je vila otevřená pro veřejnost a nabízí prohlídky.
Dvojvila bratří Čapků
Na pražských Vinohradech stojí unikátní vila s bohatou historií - obývali ji bratři Karel a Josef Čapkovi se svými rodinami. Dvojdomek postavil mezi lety 1923 a 1924 architekt Ladislav Machoň tak, že část každého z bratrů měla vlastní vchod, v kuchyni ale byly spojovací dveře, aby se rodiny mohly navštěvovat. Unikátem tohoto domu je, že pravá část stavby, která patřila spisovateli Karlovi, je perfektně zachovalá, a to včetně interiéru a osobních předmětů spisovatele. Je zde původní nábytek, rukopisy, fotografie, vybavení pracovny, ve které se scházeli Pátečníci včetně prezidenta Masaryka… Proto tuto polovinu v roce 2013 odkoupila Praha 10, která zde má v plánu zřídit muzeum, aktuálně je k dispozici online virtuální prohlídka na webu města.
Kramářova vila
Vilu, která dotváří Hradčanské panorama, si nechal postavil politik Karel Kramář, pozdější předseda vlády, mezi lety 1911 a 1914. Jde o honosnou stavbu s plochou 700 metrů čtverečních a bohatě zdobeným interiérem inspirovaným ruskými a byzantskými motivy. Od roku 1998 je vila rezidencí premiéra a je veřejnosti přístupná jen příležitostně - dny otevřených dveří tady probíhají několikrát do roka o vybraných víkendech a státních svátcích.
Vila Primavesi
V roce 1905 se Otto Primavesi s manželkou rozhodli pořídit si v centru Olomouce sídlo, které by reprezentovalo vážnost moravského rodu, a tak vznikla secesní vila s moderními prvky architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka. Výrazné na domu byly četné věžičky a terasa, stejně jako atypický interiér s velkou vstupní halou, která se stala srdcem domácnosti. Na výzdobě se podíleli přední umělci doby - například Anton Hanak i Gustav Klimt. Po roce 1918 ale rodina vilu prodala přerovským cukrovarům, od kterých ji později získal doktor František Koutný, který z domu vybudoval soukromé sanatorium, které bylo v roce 1952 zestátněno. Zdevastované prostory vily od roku 1996 vilu opravuje dědička Pavla Honzíková s rodinou, dnes jsou zde byty, sídla firem i kavárna. Přístupné pro veřejnost a prohlídky ale pravidelně bývají i reprezentativní místnosti v přízemí.
Vila Tomáše Bati
Prvorepubliková Baťova vila není na první pohled nijak nápadná, ve skutečnosti jde ale o cennou architektonickou památku. Vznikala ve Zlíně dle návrhů Františka Nováka a Jana Kotěry a spojovala v sobě tradiční stavitelské postupy s novými myšlenkami, doplňovala ji pak velkorysá zahrada navržená Františkem Thomayerem. Vila s dvoupatrovou halou a jedinečnou terasou později ustoupila přestavbám, když za socialismu sloužila jako dům pionýrů a mládeže, v devadesátých letech ale prošla rekonstrukcí do původní podoby. Dnes je možné prohlédnout si zde pokoje Baťovy rodiny i slavnou pracovnu, honosnou zahradu ale už v 80. letech přeťala čtyřproudá silnice. To se mi líbí
0 komentářů