Když se řekne "Jiří Voskovec", většina Češek a Čechů si vybaví Osvobozené divadlo, komika s pomalovaným obličejem a parťáka Jana Wericha. Menšina si vzpomene ještě na nějakou tu emigraci a film Dvanáct rozhněvaných mužů. Čím to je? Jiří Voskovec je u nás sice slavný, ale jelikož prožil velkou část života v zahraničí, jeho osobnost a dílo tak nějak neúmyslně zastínil Jan Werich coby charismatický muž s vtipem a legendární pohádkový král. Přitom můžeme říct, že to byl Voskovec, který to v uměleckém světě dotáhl dále. Na rozdíl od Wericha totiž hrál i v hollywoodských filmech, ale zářil i v divadle v Londýně nebo na Broadwayi. Stejně tak s manželkou provozoval divadlo v Paříži. Jaký byl jeho život v emigraci? A proč vlastně emigroval?
Za svobodou utekl hned dvakrát
Když ve 30. letech ovládli Československo nacisté, Voskovec a Werich, kteří tehdy rozesmívali národ v Osvobozeném divadle, emigrovali kvůli svým otevřeně protifašistickým vystoupením. Oba se usadili v USA, kde se jim nadále podařilo dělat divadlo pro společnosti Cleveland Play House. Hráli své do angličtiny přeložené hry, například Heavy Barbara. Měli také svůj program v rádiu Voice of America. Jiřího jméno se tady časem změnilo na americkou obdobu, a tak ze zrodil George Voskovec.
Po konci války chtěli ale oba umělci navázat na svůj domovský úspěch a vrátili se do rodné vlasti. Voskovec o rok později než Werich, a to v roce 1946. I když se oba snažili obnovit prvorepublikového ducha zejména Osvobozeného divadla, už se jim to nepodařilo. Komunistická moc nepřála jejich humoru a satiře a oba umělečtí partneři se tak vydali vlastní cestou. Voskovec se proto rozhodl znova emigrovat a zamířil zpět do USA. Jeho cesta do Ameriky ale vedla přes Paříž, kde nejprve pracoval jako filmový expert pro UNESCO, pak se svou ženou založil i Americké divadlo v Paříži.
Stal se hvězdou Broadwaye i Hollywoodu
V roce 1950 se Voskovec dostal zpět do USA. Celých 11 měsíců ale byl držen na Ellis Islandu, jelikož jej Američané podezřívali ze špionáže a podpory komunismu. Po propuštění se usadil v New Yorku a o pár let později dokonce získal i tamní občanství. Navázal tady na svou dobře rozjetou hereckou kariéru. Hrál na Broadwayi například ve hrách The Seagull nebo Uncle Vanya, v Londýně pak ztvárnil na jevišti otce Anny Frankové při divadelním zpracování jejího Deníku. Jeho velkým úspěchem byla role jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Film v hlavní roli s Henrym Fondou měl obrovský úspěch a získal mimo jiné i 3 Oscary a 4 Zlaté glóby. Po boku Elizabeth Taylor pak hrál Voskovec v Telefon Butterfiled 8, s Richardem Burtonem se objevil ve Špiónovi, který přišel z chladu, v Bostonském případu se opět potkal s Henrym Fondou a nově i Tonym Curtisem.
Do Československa se herec už nikdy nevrátil. Udržoval ale stále přátelství s Werichem, se kterým si psal až do jeho smrti v roce 1980. Sám Jiří Voskovec pak zemřel jenom o 8 měsíců později, v roce 1981 na infarkt. To se mi líbí
0 komentářů