Vychutnáváte si čtvercový věneček v kavárně v domě u Černé Matky Boží v centru Prahy, slýcháte o otevření zrekonstruovaných pardubických Winternitzových automatických mlýnů nebo třeba večer míříte do divadla v paláci Archa... a možná vůbec nevíte, co všechno mají tyto věci společného. Tato ikonická místa navrhl jeden z největších československých architektů, Josef Gočár, od jehož narození uplyne 13. března přesně 144 let.
Proč byste měli tvorbu Josefa Gočára znát? Patří ke špičkám československé architektury a designu období kubismu a funkcionalismu, a vlastně první poloviny 20. století obecně. Podepsal se na celkovém výrazu některých měst, například Hradce Králové nebo Pardubic. Jeho budovy jsou dominantami a nezáleží, jestli jde o stavby administrativní, ryze funkční nebo třeba gymnázium či soukromý dům.
Gočárovy kubistické stavby ze začátku kariéry jsou světovým unikátem. Právě již zmíněná kavárna Orient v Celetné ulici se může i dnes pochlubit zrekonstruovaným dobovým interiérem - kubistický nábytek, bar, velké mosazné lustry... Architektův talent změnil i ráz Lázní Bohdaneč, kde vystavěl vodojem, kasárna i dechberoucí lázeňskou budou. Díky jeho urbanistické koncepci dneska vypadá tak, jak vypadá mimo jiné Hradec Králové - Gočár navrhl pás zeleně kolem starého města, ale i třeba cesty pro pěší, budovu gymnázia, měšťanskou školu nebo stavbu pro husitskou církev. V Praze kromě paláce Archa navrhl například palác Fénix na Václavském náměstí nebo celou vilovou čtvrť na Babě.
Ne všechny jeho stavby se ale samozřejmě dočkaly realizace - kuriózní byla například koncepce dostavění Staroměstské radnice. Tu navrhl už po studiích, v roce 1909, a měla vytvářet vysokou pyramidu či věž, která dle kritiků zastiňovala historické budovy i výhled na Pražský hrad. To se mi líbí
0 komentářů