Je to více než měsíc od smrti muže, kterého znají Češi i celý svět. Každý ale jiným způsobem. Milan Kundera zemřel 11. července 2023 v Paříži, bylo mu 94 let. Proslavil se romány Nesnesitelná lehkost bytí, Žert nebo Nesmrtelnost. Podmanil si literární znalce i čtenáře a lidé jen čekali, kdy získá Nobelovu cenu. I přesto, že ji nikdy nedostal, patří ke světové literární špičce. Kdo to ale Milan Kundera byl? Čech nebo Francouz? A je to vůbec vhodná otázka? Jaký byl jeho vztah k Česku? A proč vlastně emigroval? Rodák z BrnaNarodil se na apríla v Brně v roce 1929 do rodiny hudebníka, vystudoval gymnázium a pražskou FAMU, kde později i vyučoval. Překládal zahraniční díla, ale sám také psal. Začínal s básněmi a dramaty, na vrchol jej ale dostala až jeho próza. V padesátých letech vstoupil, byl vyloučen a opakovaně přijat do KSČ, jako autora jej ideologie schvalovala. V roce 1967 však vydal svůj první román - Žert. Do románu, který uspěl v Československu i zahraničí, Kundera promítl absurditu socialistického života, jeho dopad na lidské životy. V rámci normalizačních procesů byl pak ze strany vyloučen, od roku 1970 nesměl publikovat a ztratil své místo na FAMU. V roce 1975 i se svou ženou Věrou emigroval do Francie, kde učil na univerzitě v Rennes a v Paříži. Stále vydával nová díla, například Knihu smíchu a zapomnění nebo román, který autora vyšvihl mezi přední světová jména, Nesnesitelnou lehkost bytí. V Paříži už Kundera zůstal až do smrti, jeho posledním dílem byla Slavnost bezvýznamnosti, kterou vydal v roce 2013.Ani komunista, ani disidentVztah Kundery k Československu, a později Česku, byl komplikovaný. Nesouhlasil s režimem, ale nebyl ani disidentem. Ostatně s Václavem Havlem vedl známou polemiku o podstatě pražského jara. Kundera viděl pokus o spojení socialismu s lidskostí a demokracií jako přelomový historický moment, Havel tuto myšlenku považoval za sebestřednou, dle něj lidé chtěli jen základní svobodu jako na západě. Po zákazu publikace vycházely Kunderovy texty v Sixty-Eight Publishers u Škvoreckých v Torontu. Po emigraci pak ve Francii. Ze začátku psal autor ještě česky a své texty překládal do francouzštiny, postupně ale rukopisy vznikaly ve francouzštině a Kundera je posléze sám překládal do češtiny. Časem ale od těchto překladů upustil, některé jeho knihy se k nám tak dostávaly neoficiálně a neautorizované. Sám Kundera totiž tvrdil, že nechce, aby do jeho mateřštiny překládal díla někdo jiný. Na konci života toto ale přehodnotil a nechal překladatelku Annu Kareninovou přeložit své poslední romány a povídky. Trochu Francouz, trochu ČechV roce 1979 bylo Kunderovi odebráno československé občanství, o dva roky později získal to francouzské. Po sametové revoluci se do vlasti natrvalo nevrátil, jen příležitostně na krátkou návštěvu. Před pár lety ale nastala změna - v listopadu 2019, po celých 40 letech, nabyl Kundera své české občanství zpět. Byl tak Kundera Čechoslovák, Francouz nebo Čech? Ani jedno nebo naopak vše najednou? Sám Milan Kundera tohle striktní zařazování k příslušné vlasti odmítal. Podle něj se vlastí emigranta stává jakýsi vlastní meziprostor, ve kterém se potkává kombinace předchozích a současných postojů, myšlenek a názorů. V roce 2020 věnoval svou rozsáhlou knihovnu Moravské knihovně v Brně, která pak 1. dubna 2023, při příležitosti autorových 94. narozenin, otevřela Knihovnu Milana Kundery, kde jsou jak jeho texty, tak i archiv různých kritik nebo korespondence. Když umělec zemřel, politici jej v Parlamentu České republiky i Evropském parlamentu uctili minutou ticha. Kunderova manželka Věra pak potvrdila, že si spisovatel přál být pochován v rodném Brně.
To se mi líbí
0 komentářů