Limitovaná kolekce nových charitativních motivů je právě v prodeji na e-shopu i v kamenné prodejně v Praze.

Okupace Československa

19. 8. 2024 |

Pražské jaro bylo v plném proudu, probíhaly prázdniny, poklidné léto. Když šli lidé 20. srpna 1968 spát, nenapadlo je, že se probudí do jiného světa. V noci, ve 23:00, toho dne totiž překročila státní hranice Československa vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Rozhlasem zazněla slova, kterým nikdo nechtěl věřit, ani samotní představitelé státu.

"Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hodiny překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa a těchto orgánů," hlásal tehdy Vladimír Fišer z Československého rozhlasu. Vojáků přišlo přibližně půl milionu, doprovázely je tisíce tanků a stovky letadel.

"Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, bezpečnost a lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země. Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa považuje tento akt za odporující nejenom zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva...," pokračoval uprostřed noci rozhlas. Čechoslováci byli vyzýváni k tomu, aby nebojovali. To ale společnost nedokázala dodržet, zejména první dny okupace. Velká většina národa s invazí nesouhlasila a svůj pohled na věc najevo dávala, proti invazi bojovala a podporovala představitele státu, kteří byli nuceni odjet vyjednávat do Moskvy.

Českoslovenští politici jednali od 23. do 27. srpna se sovětským politbyrem, ale žádný z jejich návrhů neprošel. Nakonec téměř všichni podepsali tzv. moskevský protokol, který popřel reformy pražského jara a vedl k normalizaci. Jediný, kdo nepodepsal, byl František Kriegel. Všechny zúčastněné státy se za invazi omluvily během roku 1989. Poslední sovětští vojáci ale naši zemi opustili až 21. června 1991.

Fotografie: Pavel Štěcha (fotografická sbírka Moravské galerie v Brně)
0 komentářů
Update cookies preferences