Ladně se vyhoupla na stupeň pro olympijskou vítězku a hrdě si nasadila zlatou medaili. Gymnastka Věra Čáslavská byla v roce 1968 na vrcholu sil a k tomu, aby se stala symbolem triumfu komunistického sportu, chybělo jediné: poslechnout si bez protestů sovětskou hymnu. Udělala však pravý opak. Během sovětské hymny odvrátila zrak od ruské soupeřky, což jí změnilo život. Místa a lidi, kteří ji dosud utvářeli, se stali minulostí.
Věra Čáslavská byla odjakživa pohybově nadaná. Začínala s krasobruslením, nicméně záhy se nadchla pro balet, přes který se v osudnou chvíli dostala ke gymnastice. Během jednoho vystoupení baletního souboru se totiž v šatně potkala s legendární gymnastkou Evou Bosákovou. Slovo dalo slovo a Čáslavská byla pozvána do tělocvičny sportovního centra Ymko v Praze na Poříčí, kde Bosáková trénovala a které je stále v provozu. První kontakt s gymnastikou však nedopadl pro Věru nejlépe. "Je slabá, vemte si ji domů, z té nic nebude," oznámila matce Čáslavské trenérka české ženské gymnastické reprezentace, která byla přítomna tréninku. A nemohla se mýlit více. Čáslavská se později stala sedminásobnou olympijskou vítězkou, čtyřnásobnou mistryní světa a jedenáctinásobnou mistryní Evropy!
Ačkoliv ji z Prahy pravidelně odváděly sportovní povinnosti, celý její život se točil okolo hlavního města. Dětství strávila v domě na adrese Sokolovská 25, kde má svou pamětní desku. Zaslouženou regeneraci během aktivní kariéry si užívala ve vile v Dejvicích nebo v nedalekých Černošicích v domku rodičů vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie.
A to by nebyla správnou Češkou, aby ji nezlákal Pražský hrad. Žádné gymnastické obraty se tady nekonaly, maximálně ty slovní. Výkony tentokrát místo rozhodčích posuzoval Václav Havel, kterému dělala poradkyni. Pravděpodobně i on by se podepsal pod slova novináře shrnující ve zkratce život a osobu Věry Čáslavské:
“To je žena, před jejíž vůlí, je třeba se míti na pozoru.”
Věděli jste, že Věra Čáslavská jako jediná žena obdržela na olympiádě v Tokiu za svou odvahu a bojovnost samurajský meč?
Autor fotografií: Karel Novák, Dagmar Hochová, sportovní archiv
To se mi líbí
0 komentářů