Zejména pro mladé lidi bylo pražské jaro a takzvaný demokratizační proces reprezentovaný proreformním křídlem československé komunistické strany příslibem jejich vlastní lepší budoucnosti. V srpnu 1968 zničily reformní ideály tanky armád Varšavské smlouvy. V sedmdesátých letech přišla normalizace, která vrátila Československo zpět pod kuratelu Moskvy, a následná normalizace postavila celou společnost, mladé lidi pak zejména, před rozhodnutí, na jakou stranu se dají. Desítky tisíc jich odešly na západ. Mnozí se novému režimu přizpůsobili a začali dělat kariéru. Většina vytvořila šedou zónu, která se snažila v obnovených totalitních poměrech nějak přežít.
Autor fotografie: Miloň Novotný, Pražské jaro 1968. Fotografie pochází ze sbírky Moravské galerie v Brně.
Politické sevření domácího režimu v šedesátých letech na čas povolilo. Sovětský svaz nastoupil po XX. sjezdu své komunistické strany (1956) cestu liberálnější politiky, což se projevilo i v zemích východního bloku. Začala „zlatá šedesátá“ patřící mladým, kteří si svoji budoucnost spojovali s reformami dosavadního systému. Tyto reformy pro ně ztělesňovalo proreformní křídlo domácí komunistické strany a „muži pražského jara“ Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Čestmír Císař a další vysocí funkcionáři, kteří oslovili společnost prostřednictvím koncepce demokratizace společnosti.
Když Moskva získala pocit, že věci zašly příliš daleko, poslala v srpnu 1968 do Československa tanky spojeneckých armád Varšavské smlouvy, které udělaly s demokratizačním procesem rázný konec.
Tabulka velikostí
Objednávku (v ČR) Vám dodáme do 5 pracovních dní. Nejčastější doba dodání je 2 dny od objednání. Nejrychlejší dodání je na výdejny Zásilkovny.
hmotnost | 80 g |
---|---|
autor | Miloň Novotný |
Název fotografie | Pražské jaro, 1968 |
Žena a móda. Motiv na tričku a zároveň i titulní stránka legendárního dámského časopisu, který vycházel od roku 1949 až do konce 80.
Jendova otce právě zatklo gestapo a dvanáctiletý kluk nemůže tušit, co přijde dál: vyloučení jeho židovských přátel ze studia na gymnáziu, žluté hvězdy na kabátech, transport do Terezína… Kniha Františka Tichého je inspirovaná skutečnými událostmi a příběhy chlapců, kteří žili v Praze i v Terezíně, nezříká se dobrodružství a fantazie, ale zároveň je tak pravdivá, až z ní mrazí.
Dům U Černé Matky Boží, Bauerova vila, Palác Archa nebo královehradecká Anglobanka, která je motivem našeho trička, a desítky dalších budov.