Nedlouhý oddechový čas mezi dvěma světovými válkami, kterému říkáme první republika, byl pro Československo dobou prosperity vyšší a střední třídy, dobou funkcionalistické architektury, moderního malířství, divadla a zábavy jdoucí ruku v ruce s moderním životním stylem. Odvrácenou tváři jsou poměrně velké sociální rozdíly a chudoba některých skupin obyvatel jako následek první světové války a velké hospodářské krize. O tom ale příliš nemluvíme. První republika je klenot naší národní historie a my na něm jen neradi hledáme kazy.
Autor fotografie: Václav Jírů, Pes a Harmonikář (bída let 1933-1934), fotografie pochází ze sbírky Moravské galerie v Brně
První republika je jednou z nejoblíbenějších kapitol našich novodobých dějin. Jakýmsi rodinným stříbrem, jehož vady na kráse si neradi připouštíme. Snadno se ztotožníme s dynamickým životním stylem i s étosem, který dal první republice do vínku její prezident Tomáš G. Masaryk. Nechceme ale příliš hovořit o velkých sociálních nerovnostech, ani o tom, že život v meziválečném období byl pro mnohé obyvatele Československa velmi náročný. Republika se musela ve dvacátých letech vyrovnávat s následky právě skončené války, ve třicátých letech ji ničila světová hospodářská krize, která s sebou nesla závažné sociální a hospodářské problémy. Dnes sledujeme první republiku většinou perspektivou úspěchů její vyšší a střední třídy, funkcionalistické architektury, moderního malířství, divadla a dalších fenoménů, které si našly místo v literatuře a ve filmu. K realitě však patří také utrpení válečných invalidů, nouzové kolonie a tisíce nezaměstnaných, jejichž rodiny uvízly v pasti chudoby, na jejíž řešení se prvorepublikovým vládám nedařilo najít účinný recept.
Tabulka velikostí
Objednávku (v ČR) Vám dodáme do 5 pracovních dní. Nejčastější doba dodání je 2 dny od objednání. Nejrychlejší dodání je na výdejny Zásilkovny.
hmotnost | 80 g |
---|---|
autor | Václav Jírů |
Název fotografie | Harmonikář a pes (bída let 1933-1934) |
Dům U Černé Matky Boží, Bauerova vila, Palác Archa nebo královehradecká Anglobanka, která je motivem našeho trička, a desítky dalších budov.
V Askwithově citlivém a vyváženém životopise Zátopek vystupuje ze slupky mýtů a ukazuje se jako laskavý, bezprostřední, chytrý a občas také chybující člověk, který si udržel skromnost a zdravý rozum i na samém vrcholu sportovní slávy a nezahořkl, ani když po roce 1968 kvůli svým občanským postojům tvrdě narazil a léta strávil v zapomnění.
V padesátých letech minulého století spatřila světlo světa Čezeta, československý skútr s nepřehlédnutelným odvážným designem připomínajícím vesmírnou loď.
Jedna z největších československých fotbalových legend, to byl František Plánička.