Plakát Werich

Po studiu na gymnáziu šel mladý Werich studovat práva na Karlovu univerzitu, právníkem se ale nikdy nestal. K velkému štěstí naší kulturní scény. Už v roce 1926 vytvořil se svým dlouholetým kamarádem a spolužákem Jiřím Voskovcem duo, které se stalo legendou. Společně se přidali k Osvobozenému divadlu a bavili předválečné Československo. Vest pocket revue se ukázala jako úspěšná prvotina a dvojice společně s hudebníkem Jaroslavem Ježkem postupně divadlo ovládla. Vystupovali v maskách, dělali si legraci z politiky, komentovali aktuální dění ve svých "forbínách", předscénách před samotnou hrou. Stvořili díla jako Golem, Osel a stín, Kat a blázen nebo Balada z hadrů a Těžká Barbora a další.
Osobností i tvorbou Werich vystupoval proti nacismu, a tak druhou světovou válku prožil v emigraci v USA. Hned v roce 1945 se ale vrátil domů, ale politická situace satiře Voskovce a Wericha už nepřála, a tak jejich divadlo muselo zavřít. Přestěhoval se na pražskou Kampu, kde zůstal až do smrti. Dnes se onomu domu neřekne samozřejmě jinak, než Werichova vila.
Od konce 50. let byl herec nespolehlivý i pro komunistický režim, jelikož jeho satirické narážky pokračovaly. I přesto ale získal titul národní umělec, i když k němu přistupoval s despektem.
Za normalizace nesměl veřejně mluvit, vystupovat v rozhlase ani televizi. Jeho podpis ale je na seznamu signatářů Anticharty, i když samotný Werich bojoval ze jeho vyškrtnutí a tvrdil, že podepsal jen prezenční listinu. Umělec zemřel v roce 1980, období svobody a demokracie se tak již nedožil.